Ryjice

Malebné údolí Neštěmického, jindy též Ryjického potoka, ze severu chráněného věncem vysokých kopců a k jihu otevřeného blahodárnému slunci, od nepaměti lákalo k budování lidských sídlišť. A tak se Ryjice, jako jedna z mála obcí na ústecku, mohou pochlubit písemnou zmínkou již z roku 1186 a to v latinském jazyce jako "VILAS RIGICI". Kromě několika menších jezů a stupňů brzdících prudký spád byl v obci vybudován 15 m vysoký, v koruně 40 m dlouhý a u paty 9 m silný jez, aby zdržoval pohyb kamení a zpomalil proud tekoucí vody. V novodobých dějinách významnou roli pro rozvoj obce sehrála její geografická poloha. Tato lokalita je doslova omývána vzdušnými proudy severozápadních větrů, přinášejících vlhký mořský vzduch. Toho v roce 1895 využil spolek pro stavbu dělnické léčebny v Ryjicích a v roce 1902, za finanční podpory Heleny Petschkové byl otevřen první pavilon nazývaný HELLENENHEIM. Dnes je arál zcela rekonstruován a využíván jako nemocnice následné péče. V prostoru léčebny se nachází 43 m hluboká artézská studna s vodou teplou 12 stupňů Celsia. Dominantou obce tvoří vysoká čedičová homole (540 m n.m.), dnes zalesněná se zříceninou hradu Blansko.