Hrob

Městu je více než 700 let. Historicky je doloženo, že dne 6. května 1282 prodala představená teplického ženského kláštera dvě vesničky, Verneřice a Hrob, bohatšímu klášteru cisterciáků v Oseku. Hrob se stal pro dolování stříbra hospodářským střediskem panství oseckého kláštera, a proto měli osečtí mniši i nadále zájem o další rozvoj tohoto sídliště. Vznik názvu města Hrob, jediného to jména v Česku, není písemně doložen. Soudí se, že souvisí s dolováním. Název daly místu pravděpodobně jámy, které vznikaly při primitivní těžbě stříbné rudy. Původní název Grab, potom Klostergrab a Hroby se měnil až k dnešnímu Hrob. První písemné, dodnes dochované privilegium, udělil Hrobu, jako významnému středisku těžby stříbrné rudy v Čechách, roku 1458 Jiří z Poděbrad. Bylo to povolení, podle kterého se směl každou středu ve městě konat trh. Hrob touto výsadou získal městský charakter. Je rovněž zajímavé, že se v tomto pergamenu psaném latinsky vůbec poprvé objevil český název Hrob. Městský znak získalo město od krále Wladislava roku 1477. Součástí města jsou i části Verneřice, Mlýny Křižanov. Město je zřizovatelem základní školy a mateřské školy. Občanská vybavenost je zabezpečena na úrovni odpovídající počtu obyvatel, kterých se v současnosti pohybuje kolem dvou tisíc. V krásném klidném prostředí se využívá koupaliště. Blízké okolí města poskytuje možnosti letních i zimních sportů. Vodní nádrž, vzniklá zatopením lomu Barbora, byla zrekultivována pro vodní sporty, rybaření a koupání. V blízké obci Moldava je i hraniční přechod do sousedního Saska. Mezi pamětihodnosti patří základy protestantského kostela zbořeného v roce 1617, což se uvádí jako jeden z důvodů počátku třicetileté války, evangelický kostel Vzkříšení, katolický kostel sv. Barbory, barokní sochy na tržním náměstí, kamenná kašna na Tržním náměstí z roku 1740, železniční most v Mlýnech na trati z Mostu do Moldavy.