Město Nová Paka s počtem asi 9 100 obyvatel je tvořeno 12 městskými částmi – Nová Paka, Heřmanice, Kumburský Újezd, Podlevín, Přibyslav, Pustá Proseč, Radkyně, Studénka, Štikov, Valdov, Vlkov, Vrchovina. Nachází se mezi významnými turistickými oblastmi Českého Ráje a Krkonoš.
Nejstarší zmínka o existenci Nové Paky pochází z roku 1357. Po dlouhá staletí byly osudy města spojeny s historií hradu Kumburk, mezi jehož majitele patřily slavné šlechtické rody. V roce 1454 udělil městu král Ladislav erb s šikmo položeným výsekem routového věnce. První právo na pořádání výročních trhů získalo město v roce 1478. Obyvatelé byli rolníky, přivydělávali si „šeucováním“, hrnčířstvím, perníkářstvím, ale především tkalcováním a punčochářstvím. Pro město, které bylo celé z dřevěných staveb, znamenal největší nebezpečí oheň. Kronika zaznamenává několik velkých požárů. V letech 1771–1772 byla veliká neúroda. Od jisté smrti hladem zachránily obyvatele Podkrkonoší brambory, které pěstovali pauláni v místním klášteře. Ten měl velký vliv na život města. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie dosud patří mezi deset nejvýznamnějších barokních památek. Na základě místní pověsti o nalezení sošky Panny Marie ve zlatých dolech v nedaleké Stupné byl podle přání maršálka Rudolfa Tiefenbacha vystavěn. Klášter byl dostavěn v roce 1701 a kostel poprvé vysvěcen v roce 1724. Město se postupně rozrostlo, stalo se centrem národního obrození v Podkrkonoší a koncem 19. století se nebývalým způsobem rozšířila průmyslová textilní výroba, která navázala na starší tradice. V létech 1890–1910 vzrostl počet obyvatel téměř dvojnásobně a začaly se objevovat i zajímavé obytné, školní a průmyslové stavby. Rozrostl se kulturní a spolkový život. Nejvíce se dozvíte v historické expozici Městského muzea v Suchardově domě. Suchardův dům dal postavit v novorenesančním slohu Antonín Sucharda mladší v létech 1895–1896. Na výzdobě domu se podíleli členové rodu a freskou sv. Božetěcha i Mikoláš Aleš, svědek na svatbě Anny Suchardové a Aloise Boudy. Rod Suchardů je unikátní tím, že od roku 1770, kdy se narodil Jan Sucharda starší, byl až do dnešní doby snad každý ze členů rodu výtvarným umělcem. Například Stanislav Sucharda (1866–1916), tvůrce pomníku Palackého v Praze a jeho bratr Vojta Sucharda (1884–1968), autor dřevořezeb apoštolů na Staroměstském orloji. Nedaleko Suchardova domu se narodil spolutvůrce výzdoby Národního divadla Josef Tulka a akademický sochař Bohumil Kafka – autor největší jezdecké sochy (Jan Žižka na Vítkově v Praze). V zahradě Suchardova domu je v prosklené vitríně vystaven „zkamenělý strom“, který je svou délkou 8,20 m nejdelším zachovalým zkamenělým stromem u nás. V protější budově je Klenotnice drahých kamenů. V Klenotnici jsou vystaveny cenné zkameněliny z území Geoparku UNESCO Český ráj. Můžete se vydat na cestu geologickým vývojem a obdivovat prokřemenělé zbytky kapradin, přesliček, plavuní, ale i stopy života dávných živočichů. Největší zvláštností je, že zkameněliny a minerály byly většinou nalezeny v okruhu pouhých 10 km kolem Nové Paky. V podkroví budovy Klenotnice je expozice Spiritismu v Podkrkonoší. Součástí expozice spiritismu je sbírka medijních kreseb vzniklých do roku 1945 při spiritistických seancích. Jde o největší sbírku tohoto druhu v České republice, která patří mezi největší v Evropě. Od Klenotnice drahých kamenů Vás mlokoještěr Hugo provede naučnou stezkou vedoucí k areálu Paleoparku Balka, vybudovaného v místě proslulého naleziště zkamenělin a karneolů. V areálu jsou pro návštěvníky připraveny různé aktivity, např. odkrývání zkamenělin nebo rýžování granátů. K muzeu patří i roubená stavba z 1. poloviny 18. století, zvaná Gernatův dům. Dnes slouží jako muzejní kavárna a prostor pro výstavy a akce pořádané muzeem.
Nová Paka stojí za návštěvu, budete příjemně překvapeni.
Více informací o kultuře v Městském muzeu najdete na www.facebook.com/muzeumnovapaka
