Obec Velké Přítočno se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský, přibližně 4 km jihovýchodně od centra Kladna a 3,5 km severně od Unhoště. Mezi severním okrajem obce a kladenským sídlištěm Kročehlavy se rozkládá moderní průmyslová zóna Kladno-jih, směrem na západ se zvedá zalesnění návrší Kožová hora.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354. Dříve se Velké Přítočno nazývalo Hořejší. V místech nynějšího rybníka stávala tvrz, která zanikla asi v 17. století. Tvrz patřívala Vladykům z Přítočna. V roce 1705 prodal syn hraběnky ze Šternberka, Jaroslav Florián Švihovský Velké Přítočno Karlu Jáchymu Bredovi, jenž je připojil k tachlovickému panství. To od hraběte Bredy, známého tyrana českého lidu, koupila v roce 1732 Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská. Během jejího panování velkopřítočenský dvůr zaznamenal rozsáhlých změn. Byl vybudován velkokapacitní panský špejchar, který patřil k největším hospodářským stavbám v regionu. Po roce 1741 bylo Velké Přítočno často rabováno francouzskými a bavorskými vojsky, postupujícími po Chebské cestě (dnešní karlovarská silnice). V roce 1847 připadly statky jako soukromý majetek císaři Ferdinandovi V. Dobrotivému. Po jeho smrti připadly pod správu habsburské monarchie. 28. října 1918 byl velkopřítočenský dvůr a špejchar zestátněn.
V obci je pomník padlým v 1. světové válce.
V obci se nachází mateřská škola, základní škola - 1. stupeň a knihovna s přístupem k internetu. Je zde také k dispozici prodejna Jednoty COOP, restaurace U Bambitky a restaurace Panský dvůr. Obec vlastní kulturní sál, který pronajímá k soukromým i podnikatelským účelům. Konají se zde četné společenské akce pro děti, dospělé i seniory. Obcí prochází cyklistická trasa. Jsou zde různá sportoviště. Je zde také rybník. Není vyloučeno, že pod jeho hladinou jsou ukryty zbytky středověké tvrze.
