První písemná zmínka o Toužimi, kolonizované již na konci 12. století premonstrátským klášterem v Milevsku, pochází až z roku 1354, kdy je zde připomínáno opevněné proboštství. To bylo roku 1429 obsazeno husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic a roku 1437 mu i s přilehlým panstvím dáno do zástavy. Proboštství bylo přestavěno na gotický hrad, při němž roku 1469 obyvatelé nedaleko ležícího a tehdy zničeného městečka Útviny založili hrazené město. Dalšími, od roku 1538 již dědičnými vlastníky Toužimi se v roce 1490 stali němečtí páni z Plavna. Ti hrad přestavěli a rozšířili na renesanční zámek. Vřesovicové i Plevenští rozmnožují městská práva (trhy, clo, pivovárečný monopol) a podporují rozvoj řemesel i obchodu. Od roku 1563 zde vládnou Lobkovicové z Hesištejna. V letech 1623-1689 Toužim drží vévodové saskolanenburští, kteří z ní vytvářejí svou hlavní rezidenci. Za jejich vlády vrcholí rozkvět města i proces germanizace započatý Plavenskými. Po přenesení rezidence do Ostrova význam Toužimi poklesl a její další vývoj stagnoval. V letech 1689-1787 je majetkem markrabí bádenských. Posledními majiteli panství byli v letech 1837-1945 vévodové Beaufort-Spoutiniové. Vybudování železnice v roce 1898 umožnilo rozšíření pivovaru a vznik dalších podniků – pily, mlýna, mlékárny, kamenolomu a také tří obuvnicích závodů. V letech 1922 – 1923 byla postavena měšťanská škola. Po roce 1945 došlo k velké výměně obyvatelstva po odsunu Němců. V letech 1949 – 1960 se Toužim stala okresním městem. V 60 a 70 letech nastal prudký rozvoj města. Vznikají zde nové průmyslové podniky. Bylo postaveno moderní sídliště s obchodním domem, Základní škola, Mateřská škola a další provozy služeb obyvatelům. Město má v současné době i se 16 obcemi, které pod město spadají samosprávou 3.800 obyvatel. Historické jádro města je památkovou zónou.