Lískovice leží na návrší a lze do nich přijít ze všech světových stran. K Lískovicím patří správně obec Tereziny Dary. V obou vsích žije dohromady 215 lidí, z toho 65 v Darech. Od r. 1976 náležely Lískovice k Chomuticím, znova se osamostatnily v r. 1990. První zmínka pochází z roku 1295 a je spojena se jménem Dobeše z Lískovic. Další majitel zdejší lokality Zvěst z Lískovic je připomínán roku 1357 a zpráva souvisí s místním kostelem sv. Mikuláše a farou, které byly právě v podacím držení zmíněného vladyky a jeho nástupců. Je pravděpodobné, že v této době zde stojí i tvrz, na které se během dalších padesáti let vystřídali čtyři vlastníci. Kaštanová alej velkou chloubou. Téměř stovka vzrostlých jírovců tvoří dlouhou alej, vedoucí z návsi až ke kostelu, faře a škole. Unikátem je kostel sv. Mikuláše. Je prý nejlépe dochovaným venkovským gotickým kostelem v Pocidliní. Pouť slaví v Lískovicích poslední neděli v červnu, posvícenskou husu pečou třetí neděli v září. Místní hospoda získala věhlas v širokém okolí. Čepují Prazdroj a Gambrinus, dobře vaří a otevřeno mají denně. Je to centrum společenského dění v obci, koná se tu pouťová zábava, hasičský bál a také silvestr. Tereziny Dary – vznikly až r. 1777 z darů Marie Terezie. Panovnice věnovala 16 vojínům – invalidům odměnou za pomoc v bojích o Země koruny České po 24 korcích pastvin z císařského panství Smrkovice. Ti si kolem osmnáctikorcové návsi vystavěli domky a založili ves českého okruhovitého slohu.