Temelín

Tato obec leží 5,5 km jihozápadním směrem od Týna nad Vltavou. První dochovaná zmínka je z r. 1381 jej jmenuje Temjelin. Název byl ještě v tomtéž století komolen v Tomelín a Temlin nebo zpřesňován přívlastkem Německý (Theutonicalis) nebo Velký. Tento poslední název (Velký Temelín) byl jeho úředním pojmenováním až do 25.1. 1915. Ve 14. století byl rozdělen v drobné statky. Nejdéle od r. 1409 příslušel jeho díl k Vlhlavům (v bývalém soudním okrese Hluboká nad Vltavou). Toho roku totiž bratři Mikuláš a Jan Hrůzové z Vlhlav převedli na kmecí dvory v Německém Temelíně platy ve prospěch kaplanství při kostele ve Strýčicích (osada obce Záboří v bývalém soudním okrese Č. Budějovice). Důchod byl až do té doby zajištěn na jiných třech vesnicích. Hrůzové pocházeli z tvrze Dubice (obec Branišov v bývalém soudním okrese Čes. Budějovice) a drželi ji s Vlhavami. Kolem pol. 16. stol. prodal Mikulášův syn Beneš Dubici s Temelínem Janu Koňatovi z Olešnice ( v bývalém soudním okrese Trhové Sviny). Poněvadž však tento v r. 1455 získal i Vlhlavy, vrátil se k nim i Temelín. U nich zůstal i za jejích dalších držitelů, vladyků z Chlumu, kteří je r. 1482 prodali Petru Kořenskému z Terešova. Ten rovněž sídlil ve Vlhavech, a to patrně i po r. 1491, v němž přikoupil újezdecké zboží, neboť se zdá, že hrad Újezdec (obec Albrechtice nad Vltavou) již nebyl v té době obyvatelný. Po jeho smrti (asi r. 1512), za jeho synů Václava a Jiříka, byl Temelín zpracován z Vlhlav. Když však tito bratři kolem r. 1520 získali Sedlec (u Zbudova) a před r. 1526 se o vše rozdělily, obdržel Temelín se Sedlcem Jiřík, který se již r. 1526 psal seděním na Sedlci. Po jeho smrti se r. 1540 jeho 3 synové rozdělili o pozůstalost, Temelín s Neznašovem dostal Jindřich. Ten se za nějaký čas začal psát "seděním na Neznášově", neboť si zde vystavěl tvrz. U něho zůstal Temelín až do r. 1849. V tomto roce se osamostatnil a ve správě obce se vystřídali starostové, z nichž poslední byl od r.1940 Karel Kohout. V r. 1943 byla ustanovena správní komise, předsedou byl volen Boček František, dalšími členy byly František Sládek, Jan Petřík, František Vejvoda. Tato komise trvala až do r. 1945, kdy byl v obci ustanoven místní národní výbor. V r. 1840 měla obec 74 domů a 583 obyvatel, v r. 1921 105 domů a 559 obyvatel. Farou i školou patřil do Křtěnova. V r. 1883 tu byla založena škola.