Městečko Žacléř ležící v nadmořské výšce 604 m přibližně 15 kilometrů od Trutnova je nazýváno východní branou Krkonoš. Jeho strategická poloha blízko polských hranic nabízí turistům mnoho příležitostí k výletům pěším i na kole.
Již na cestě do Žacléře přes obec Babí se můžete zastavit u dělostřelecké tvrze Stachelberg, největší v Čechách, která je součástí československého pohraničního opevnění, budovaného před 2. světovou válkou. Kromě historické expozice si v labyrintu chodeb a sálů projdete i dříve nepřístupné podzemí. Pár kroků od pevnosti vznikla v roce 2014 rozhledna Eliška, jejíž výška dosahuje 24,5 m. Nabízejí se odtud výhledy na Libavské sedlo, Vraní, Jestřebí a Orlické hory i krkonošské podhůří.
Odtud můžete pokračovat již přímo do Žacléře na Rýchorské náměstí, které vás upoutá svým nevšedním trojúhelníkovým tvarem a dominantním Mariánským sloupem, jež pochází z roku 1725 od barokního sochaře J.F. Pacáka. Ve spodní části náměstí se nachází městské muzeum, ve kterém kromě historie dříve hornického městečka uvidíte rozsáhlou unikátní sbírku žacléřského porcelánu Václava Petiry, čítající stovky exponátů od nejrůznějších svatých sošek přes tvorbu sochaře Emila Schwantnera až po elektroporcelán. Muzeum pravidelně pořádá i různě zaměřené tématické výstavy a výtvarné dílny, kde si přijdou na své návštěvníci všech věkových kategorií. Součástí je i turistické informační centrum, kde získáte tipy na výlety, kulturní akce a zdarma vás vybaví tištěnými průvodci s mapou s popsanými výlety do okolí, ať už pěšky nebo na kole.
Náměstí je také nejlepším výchozím místem do lokality Rýchor, kde se rozkládá tajuplný bukový prales Dvorský les. Cestou se vám naskytne výhled až k jezeru Bukówka v Polsku, a pokud se rozhodnete pokračovat až na Rýchorskou boudu, uchvátí vás z Maxovy vyhlídky pohled na naši nejvyšší horu, Sněžku. Cyklisté, kteří mají raději trasy bez většího stoupání mají možnost k jezeru Bukówka dojet po nově upravené silnici přes turistický přechod v Bobru. Rádi také využívají vlak, který o víkendech v letním období přepravuje cyklisty až do Jelení Góry v Polsku.
Pro milovníky technických památek je zpřístupněný hornický skanzen v areálu bývalého dolu Jana Švermy jako památka na hlubinné černouhelné hornictví, které je písemně dokumentováno již od 16. století. Návštěvníci si prohlédnou špinavé šatny (řetízkárnu), kde horníci započali svou směnu, a vydají se přes cáchovnu do šachetní budovy jámy Jan, ve které je možnost se z vozíkového oběhu vydat na 52 metrů vysokou těžní věž Jan. Z věže se naskytne panoramatický výhled na Krkonoše v čele se Sněžkou a Vraní hory se Špičákem, ale i pohled na celý areál. Poté návštěvníci zamíří do nově přístupné štoly Jitřenky, která je dlouhá zhruba 100 m a je zde k vidění i nádherná uhelná sloj. Prohlídku ukončí ve strojovně jámy Jan, ve které se nachází původní těžní stroj, ale je zde i expozice věnovaná důlnímu vybavení, či paleontologické nálezy.
Sousedící osada Černá Voda, dříve spjatá právě s nálezem černého uhlí, dnes nabízí krásnou krajinu s četnými kamenosochařskými památkami, po kterých vás provede tištěný průvodce Příběhy ukryté v kameni, jehož získáte také v žacléřském IC.
Přes Černou Vodu odcházel v roce 1628 Jan Ámos Komenský spolu s dalšími českými bratry do vyhnanství v polském Lešně. Na tomto místě se nachází působivý pískovcový památník v podobě kruhového labyrintu o průměru 10 m s bronzovou podobiznou Komenského uprostřed. Památník odkazuje na jeho vrcholné dílo ,,Labyrint světa a Ráj srdce". Zvídavým návštěvníkům neuniknou kovová písmena roztroušená po památníku, z nichž je možno sestavit tajenku, která se skládá ze tří slov.
Procházkou Černou Vodou se dostanete až do Královce, kde se nabízí krásný pohled na Krkonoše z nejvyššího bodu Vraních hor Královeckého Špičáku.
Z vedlejších Bernartic se můžete dále vydat po stezkách do Bečkova k vodopádu nebo na Jánský vrch s Krausovou vyhlídkou.
