Na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka leží město Sezimovo Ústí. Prvá zpráva o městě a o zdejším dominikánském klášteře se datuje k roku 1262. Koncem 14. a začátkem 15. století se stalo řemeslnickým městem a kolébkou husitství. Na počátku roku 1413 se na blízkém Kozím Hrádku (první zmínka z r. 1377) na pozvání Jana z Ústí usídlil Mistr Jan Hus. Dokončil či sepsal zde svá některá díla (Postila, O šesti bludech...) a kázal zde. Roku 1438 byl Kozí Hrádek zničen požárem a chátral. Teprve na konci 19. století na žádost prof. Augusta Sedláčka byl na zříceninách započat výzkum, na který navázal patnáctiletým bádáním počátkem 20 století Josef Švehla - učitel ze S. Ústí(archeologickésbírky jsou uloženy v Husitském muzeu Tábor). Roku 1962 byl Kozí Hrádek vyhlášen národní kulturní památkou. Samotné Sezimovo Ústí bylo v souvislosti s husitstvím zničeno a zapáleno. Obyvatelstvo bylo převedeno na nově postavené Hradiště - Tábor. Nová obec - Sezimovo Ústí I - byla opětovně založena až r. 1828 a r. 1835 byl postaven Kostel sv. Kříže. Druhá, nová část Sezimovo Ústí II, byla z velké části postavena během II. svět. války. Tehdy Baťovy závody ze Zlína rozhodly o výstavbě strojírenského závodu MAS. Dnes tvoří město (7400 obyvatel) spolu s Táborem a Planou nad Lužnicí rozsáhlou aglomeraci. Od roku 1930 stojí v Sezimově Ústí I"Benešova vila", kterou si zde nechali postavit manželé Benešovi. Pro veřejnost je celoročně přístupný park s hrobkou, kde je prezident Edvard Beneš pochován spolu s manželkou Hanou. Samotný Památník Dr. E. Beneše(květen-září)- info@benes.husmuzeum.cz * hrobku čs. prezidenta Dr. Edvarda Beneše * hvězdárnu * letní kino (900 míst) * veřejné vnitrostátní letiště * loutkové divadlo (90 míst) * divadelní a filmový sál Spektrum (300 míst) * kuželnu, házenkářské a fotbalové hřiště * saunu a tenisové kurty * dendrologickou expozici. V nejbližším okolí: zříceninu Kozí Hrádek * kemp Soukeník * mykologickou rezervaci Luční.