Rozseč nad Kunštátem

Název naší vesnice znamená podle odborníků apelativní označení sedla mezi kopci. Úřední název vesnice se několikrát měnil. Původně to byla Roseč, později Rosez, pak Rozseč a od roku 1938 Rozseč nad Kunštátem. První zmínka o Rozseči pochází z roku 1350, kdy Jenec z Lomnice prodal ves Roseč Smilovi z Kunštátu. Nejvyšší bod obce je kopec Horničí s nad. výškou 701 m.n.m. Z naší vesnice je díky její poloze krásný rozhled nejen na Boskovickou brázdu, ale i na Drahanskou vrchovinu a Žďárské vrchy. Pokud je pěkné počasí, můžeme uvidět také část Orlických hor a Jeseníky s horou Praděd. V Rozseči můžeme najít ametysty, které se zde v minulosti v hojné míře vyskytovaly. Další zvláštností jsou bludné kameny, které se k nám dostaly z oblasti kolem polárního kruhu asi před 10.000 lety. V naší vesnici se také nacházely doly na stříbro. Těžba zde začala asi ve 13. století, kdy byla Českomoravská vysočina vyhlášeným nalezištěm rud a kovů. Stříbrná ruda byla tavena přímo na místě. Z Rozseče pochází rod básníka Františka Halase. Žije zde dnes 508 obyvatel. Nachází se zde kostel sv. Antonína, základní a mateřská škola, obecní úřad, kulturní dům, dvě prodejny, dvě pohostinství a pošta. V Rozseči je během roku pořádána nejedna společenská akce. Konají se plesy, taneční zábavy, karneval, dětská diskotéka, plavání nebo bruslení za vysvědčení, hasičská cvičení, rybářské závody, fotbal a každoročně hrají děti ze základní školy pro maminky k svátku divadlo.