Město stojící na posledním výběžku Železných hor vybíhajícím do Polabské roviny. Má bohatou historii. Nálezy z dávného osídlení zlatých předmětů, bronzů a pěstních klínů jsou v Národním muzeu v Praze, v Regionálním muzeu v Kolíně i v Městském muzeu Týnce nad Labem. O keltském osídlení na kopci Kolo i v samotném Týnci svědčí nálezy keramiky. Bohaté nálezy keramiky jsou i z počátků slovanského osídlení. Týnec nad Labem byl v majetku západních Charvátů, Slavníkovců, Vršovců a Přemyslovců. Jeho historie je podrobně popsána v knize vydané u příležitosti 900 let od první písemné zprávy o něm, nebo v řadě různých publikací. Jsou všechny možné zakoupit buď v Městském muzeu, na radnici,nebo v TIC (Městská knihovna Karla Hampla).Už roku 1110 se v Týnci nad Labem sešla vládnoucí knížata z rodu Přemyslovců Vladislav, vládnoucí kníže pražský a Ota Černý, kníže olomoucký. Za Jana Lucemburského tu byly postaveny mlýny a hospoda u Labe. I dnes tu mele moderní Pernerův mlýn, který patří společnosti Český mlynář. Týnec nad Labem postupně vlastnily řád johanitů v Praze, řád cisterciáků v Kutné Hoře, rod Miletínků, významný rod Pernštejnů a nakonec Habsburkové. Rudolf II. jej jmenoval královským komorním městem. Více se o jeho historii můžete dovědět v Městském muzeu na malebném Komenského náměstí, kde si můžete vyžádat výklad i přednášku. Hned vedle je týnecký Belvedér, vyhlídka na Labe, kam tak rád chodíval dědeček Petra Bezruče Brožek nebo důstojný soupeř Napoleona od Marenga, nositel Rádu Marie Terezie generál baron Melas. Ten tu je pochován v hrobce za hlavním kostelem Stětí svatého Jana Křtitele spolu se svou chotí Josefinou Log de Netky a s císařskokrálovským správcem hřebčínů Augustinem de Millern. Kostel stál již za cisterciáků, několikrát však vyhořel, ale i dnes tu jsou zajímavé obrazy Markovského a Scheywla i křtitelnice z roku 1620. Druhý kostel Panny Marie Bolestné je na hřbitově na konci ulice Jiřího z Poděbrad. Město má i zajímavou sochařskou výzdobu. Na hlavním Masarykově náměstí stojí Mariánský morový sloup se čtyřmi světci, na Komenského náměstí je svatý Jan Křtitel, Na Dole u silnice na Kolín stojí socha Panny Marie Bolestné od sochaře Františka Lederera. V Týnci můžeme najít sochu svatého Jana Nepomuckého od sochaře Suma. V týneckém Přílabí jsou, kromě mlýna, pozůstatky místního pivovaru i budova Harerovy koželužny, kterou zřejmě projektoval drážďanský architekt Schuricht. U bytovek Povodí Labe je letní zábavní areál města a kemp Marina. Od bytovek můžeme projít chodbou pod Labem do řídícího velínu propustě Týnec nad Labem. Z mostu polsko-československého přátelství se díváme proti proudu po Labi a po pravé straně vidíme plošinu Ro-Ro pro nakládání nákladů na lodě, vzadu na týnecké straně u Labe jsou tenisové dvorce s pěti kurty a možnosti občerstvení. Za mírný poplatek si tu můžete zahrát tenis. Přímo nad cestou k tenisu se vypíná mohutně vypadající zřícenina tvrze, kterou tu postavil Vaněk z Miletínka. Kdybychom pokračovali po jedné z turistických značek přes potok Sváravka, dostali bychom se k Chráněnému krajinnému území Týnecké mokřiny. Při chození po Týnci nám jistě vytrávilo. Můžeme poobědvat či povečeřet a vybrat si z nabídky jídel hotelu Racek,Pizzerie Mates, cukrárny Fénix a dalších hostinců U Buřivalů, ,U Kubelků, U Mirka a Na Cabicárně ve Lžovicích i výběru piv a ostatních nápojů. Můžete si dát i zdejší specialitu Týnecký kopec. Přijedete-li sem na dovolenou nebo do zdejší početné chatové kolonie, doporučujeme vám zakoupit si Rybářský lístek neboli povolenku a domluvit se s místní organizací Rybářského svazu a věnovat se chytání ryb. Zdejší rybáři pořádají i rybářské závody. Asi byste se domluvili s místní hasičskou organizací na prohlídce jejich zajímavé historické i moderní techniky. A to tu máme v tělovýchovné jednotě ještě fotbalisty, stolní tenisty, hokejisty, šachisty a turisty, samozřejmě zde cvičí ženské složky, jsou tu včelaři, zahrádkáři a kynologové i další zájmová občanská sdružení.V Týnci nad Labem se narodilo mnoho slavných a zajímavých rodáků. Byl to císařsko-královský komorní pěvec Vilík Heš, bibliotékář milánské Ambrosiany a nositel dvou italských vyznamenání Karel Mensingar, pokračovatel Barranda v Systéme silurien du center de la Bohéme, dr. Jaroslav Perner, skladatel a spisovatel, tvůrce Hudební školy na housle Josef Beran, jeho bratr a tvůrce školy na violloncelo Václav Beran, hudební skladatel a autor vůbec nejlepších skladeb pro tamburášské soubory Vilém Gustav Brož, přední český medailér Václav Santrůček, naše známá výtvarnice a krajkářka Tonča Josefina Janovská, Marie Vašková rozená Brožková, matka Petra Bezruče, básník František Vondráček, spisovatel František Hampl, překladatel Václav Marek, spisovatel Jan Snížek, redaktor Dělnických listů Josef Beránek, redaktor Československého vojenského atlasu Josef Vlastník, historik a etnograf Antonín Šolta a filmový režisér JosefAlfred Holman. Blízký vztah k Týnci měli spisovatel František Flos, výtvarník Miloš Jiránek, František Xaver Šalda, Vojtěch Buzek a nositel státního vyznamenání Doc. ing. Miroslav Matrka DrSc. nebo arcibiskup dr. Karel Otčenášek. Do Týnce rádi jezdívali Enrico Stanko Vraz, Jan Havlasa, Franta Župan, Karel Leger, Antonín Klášterský, Jaroslav Vrchlický a bratři Mánesové.Týnecké muzeum – kontakt: Bc. Dušan Žmolil, telefon: 321 781 493, mob: 606 929 592, případně email: info@tynecnadlabem.cz.Přijeďte i vy, budete vítáni.
Kontakt:TIC Týnec nad labem:telefon:321 781 505
Týnec nad Labem – městečko na výrazném skalnatém ostrohu s historickou radnicí a tvrzí zvanou Hrad. Týnec nad Labem původně opevněné sídliště Keltů a Slavníkovců.Město leží asi 12 km východně od města Kolín na výrazném vrchu tyčícím se nad řekou Labe. Město se skládá ze tří místních částí - Týnec nad Labem,Lžovice a Vinařice. Týnec nad Labem je velice zajímavý už tím, že leží v posledním výběžku Železných hor. Město má od roku 2013 své TIC a jeho účelem je poskytovat informace o regionu turistům. (TIC) sídlí v budově staré obecní školy,v prostorách knihovny Karla Hampla,zřízené roku 1915 a nachází se v samém centru města.V budově se nachází také muzeum Jana Pernera. V letošním roce nově nabízíme propagační materiály a cyklomapy okolí.Město pro své návštěvníky připravilo naučnou stezku po Týnci n/L a jeho okolí.Stezka Vás seznámí s dvaceti zajímavými místy. Více se dozvíte na stránkách města www.tynecnadlabem.cz nebo na www.tictynec.cz. Těšíme se na Vaši návštěvu.
Otevírací doba v letním období:
Pondělí 8:00 - 17:00
Úterý 8:00 - 15:00
Středa 8:00 - 17:00
Čtvrtek 8:00 - 15:00
Pátek 8:00 - 12:00
Sobota 9:00 -15:00
Neděle 10:00 -14:00
Naučná stezka:
https://www.tynecnadlabem.cz/naucna-stezka-mestem-a-okolim/ms-2475/p1=2475
