"Rudice - geografický střed Moravského krasu"
Rudice je obec s železářskou a hornickou tradicí, jejíž vznik sahá až do roku 1247. Leží ve střední části Moravského krasu v nadmořské výšce 490 až 530 m.Okolí Rudice patří k nejromantičtějším místům v Moravském krasu. Největší přírodní zajímavostí je bezesporu 12 km dlouhý jeskynní systém Rudického propadání s naší nejhlubší suchou propastí (-153 m). Jeskyně je vytvořena Jedovnickým potokem, který se propadá v aktivním ponoru slepého údolí nedaleko Rudice a vyvěrá u Býčí skály v Josefovském údolí nedaleko Adamova. Jeskynní systém vede přímo pod obcí (pod částí Tumperk) a tzv. Rudický dóm je situován téměř přesně pod Dělnickým domem.Nad propadáním se můžete procházet překrásnou scenérií skal Kolíbek, které si oblíbily i televizní štáby pro natáčení pohádek. Okolí Rudice, obklopené lesem i malebnými jezírky, pozůstatky těžebních prací z minulých století, láká k tichým procházkám stranou severní části Moravského krasu, která je přetížená turistickým ruchem (propast Macocha, vzdálená asi 5 km, Punkevní jeskyně atd.).Přírodní zajímavosti i výtvory lidských rukou, jako jsou rudická jezírka, lom Seč, kaplička sv. Antonína, nová kaple sv. Barbory a další určitě stojí za návštěvu a shlédnutí.
Naše obec ráda přivítá jak pěší, tak i cykloturisty, a v zimě i lyžaře - běžkaře. Rudice je také jednou ze zastávek mezinárodního projektu Evropské cesty železa, který Vás seznámí s bohatou železářskou tradicí kraje, a naučné Stezky srdcem jižní Moravy. Na vycházku se můžete vydat i 7 km dlouhou naučnou stezkou Jedovnické rybníky a Rudické propadání. Tato začíná u větrného mlýna a je vybavena 13 informačními panely, pokračuje kouzelným údolím Kolíbek k propadání a procházka kolem Jedovnického potoka končí u rybníka Olšovec.Větrný mlýn je přirozenou dominantou obce. Je v něm umístěno muzeum historie obce, hornictví a hutnictví, a stálá expozice speleologie a mineralogie. Je populární mezi turisty jakéhokoliv věku i díky neopakovatelnému vyprávění bývalého dlouholetého průvodce "dědy Edy", pana Eduarda Šebely.
