První písemná zpráva o obci Dřísy je z roku 1052. Obec se nachází asi 10 km od Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi. V blízkosti obce na vrchu Cecemín se nachází "vinice sv. Václava", která podle dochovaných zpráv je první vinicí v Čechách a byla založena v období prvních Přemyslovců. Ve vinici na jižní straně vrchu Cecemín dal staroboleslavský kapitulní děkan Jan Frik podle návrhů slavného barokního stavitele K.I.Dintzenhofera postavit kapli zasvěcenou svátku Stětí sv.Jana Křtitele. Dalšími památkami v obci je kaple sv. Jana Nepomuckého, křížek na návsi, křížek na kraji obce, kaplička na cestě ke kapli sv. Jana Křtitele, pomník padlým v 1. světové válce. V obci jsou prodejny smíšeného zboží, potravin, elektro - domácí potřeby, masna, výrobna lahůdek, výrobna cukrářských výrobků, 3 pohostinství, pošta, základní a mateřská škola. V létě je možné koupání v nedalekém vyhledávaném přírodním jezeře v katastru obce Konětopy, Lhota, Ovčáry. V současné době má obec 386 popisných čísel a žije zde 1036 obyvatel.
Vrch Cecemín
souřadnice: 50°16′30″ s. š., 14°36′33″ v.d.
V Polabské nížině, vzdálen čtyři kilometry vzdušnou čarou od řeky Labe, leží mezi městysem Všetaty a obcí Dřísy protáhlý vrch se zvláštním jménem - Cecemín. Délka jeho hřebenu je značná - kolem čtyř kilometrů. Přestože není nijak vysoký - nejvyšší bod dosahuje nadmořské výšky 238 metrů (hladina Labe je tu kolem 165 m) - vytváří svým převýšením kolem 55 m výraznou dominantu okolní krajiny.
Slovem odborníka řečeno, vrch Cecemín geomorfologicky náleží do celku Středolabská tabule, podcelku Mělnická kotlina, okrsku Všetatská pahorkatina a podokrsku Cecemínský hřbet. Od paty Jizerské tabule, se kterou geneticky souvisí, je oddělen plochým úvalem. Patří mezi tak zvané svědecké vrchy - jako jsou například Přerovská, Semická či Vestecká hůra poblíž Přerova nad Labem. Svědecké vrchy či hory ve svém pojmenování odrážejí skutečnost, že zachycují ve svém tělese jinde již erodované horniny a svědčí o původní výšce povrchu. Pokud nejsou uvažovány vertikální pohyby zemského povrchu, pak temeno svědecké hory leží ve výši původní krajiny, jaká byla před tím, než ji do dnešního stavu vymodelovala činnost moří a řek. Cecemínský hřbet má rozlohu něco přes 17 hektarů, jeho nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 181 až 238 m a nejvyšším bodem hřebenu je právě vrch Cecemín.
Dominantní svah Cecemína je otočen k jihozápadu. Díky prastarému odlesnění se tu vyvinula tak zvaná společenstva (vegetace) bílých strání. Geologové udávají, že podloží budují turonské slínité pískovce a prachovce jizerského souvrství (svrchní křída). No, přeloženo do jazyka prostých smrtelníků - je tu prostě dobrá poloha k tomu, aby si tu člověk zkusil založit vinici. Však také Mělník je nedaleko. A to se i stalo. Na jižním svahu Cecemína se udává historicky vůbec první pěstování vinné révy v českých zemích. Tedy před Karlem IV. a zřejmě i před jižní Moravou. Dodnes jsou patrné zbytky teras, které svahy členily v plochy využitelné k pěstování vinné révy i jiných plodin. Pro příznivce vína je tu jedna dobrá zpráva - tradice pěstování vinné révy tu nezanikla, ale byla v nedávné době obnovena.
Pověsti o Cecemínu
Vrch Cecemín je opředen mnoha bájemi a pověstmi, které si lidé vyprávěli ještě donedávna.
Nejzajímavější z nich říká, že na úpatí vrchu bývaly velké vinné sklepy, kam se ukládalo víno z vinice. Za nepokojných válečných let třicetileté války byly sklepy zazděny, aby bylo víno uchráněno před vojáky. Místo bylo zasypáno hlínou a zarostlo trávou. Jelikož válka trvala mnoho let, někteří obyvatelé prchli, nebo byli pobiti a archiv kapituly ve Staré Boleslavi byl švédskými vojsky ve válce vypálen, nemohli lidé v pozdějších dobách zazděný otvor do sklepů najít a dodnes ho nikdo nenašel. Tak se prý pod vrchem Cecemín dodnes nachází mnoho vína.
Svatováclavská vinice
V blízkosti obce Dřísy byla dle dochovaných zpráv založena na slunné jižní straně vrchu Cecemín první vinice v Čechách a to již v samotných počátcích vlády prvních Přemyslovců. Založila ji kněžna Ludmila, manželka knížete Bořivoje a dcera pšovského vojvody Slavibora, která zde dala vysázet vinnou révu – prý moravskou, dar samotného knížete Svatopluka. Na vinicích jí měl pomáhat její vnuk, pozdější kníže Václav (Svatý Václav je do dnešních dnů nazýván patronem českých vinařů a je označován jako nejvyšší perkmistr hor viničních, neboli Supremus Magister Vinearum). Proto se vinici začalo říkat Svatováclavská. Táhla se po stráni od Dřís až ke Všetatům. Díky ideální k jihu obrácené poloze a kvalitní půdě rodila po staletí hojnost vynikajícího vína.
,,Hic sanctus Wencezlaus colit wineam" neboli ,,Zde sv. Václav obdělává vinici".
Dobová kresba
Po třicetileté válce se vinice ocitly v troskách a byly poničeny do takové míry, že vinařství se odsud začalo postupně vytrácet a vinohrady zpustly. V té době byla v Čechách a na Moravě zničena většina vinic. Na Cecemíně nejdříve zanikly vinice selské, pak panské (r. 1717) a nakonec zubu času podlehla i vinice kapitulní, která byla udržována až do konce 18. století. V roce 1905 byl proveden pokus o její obnovení za přispění Boleslavské kapituly a byla osázena mělnickou révou. Pokus byl neúspěšný. Původní nájemníci zestárli, o révu se najednou neměl kdo starat a osázené plochy zarostly. Dílo zkázy bylo dokonáno při pozemkové reformě v roce 1921 rozparcelováním dříského dvora.
Díky péči členů Českého svazu zahrádkářů ve Dřísech byla teprve v roce 1967 vinice znovu obnovena. Obecní úřad ve Dřísech ji rozparceloval na 10 dílů, každý přibližně o velikosti 1000 m2, které pronajal rodinám ze Dřís a blízkého okolí. Novodobí vinaři a vinohradníci se tak po více než 100 letech vrátili na kopec, jehož svahy neprodyšně zarostla vegetace a po vinicích již nebylo ani památky. Stromy a keře byly v horní části svahu pokáceny, vyklučeny a na jejich místo zasazeny první rostlinky révy. Další část svahu se podařilo vykácet a připravit pro vinohrady postupně. Poslední založené vinice pochází z konce 80. let 20. století.
Socha Sv. Václava na podstavci
Hranolovitý, třikrát odstupňovaný podstavec se sochou sv.Václava v pozici, jak drtí vinné hrozny dřevěnou mestůvkou v dřevěné putně, je situován na kraji obce, orientován k východu. Jednotlivé stupně podstavce jsou odděleny římsou. Na čelní straně středního stupně je malá půlkruhovitě zakončená nika. Podstavec byl vystavěn z kamenosochařsky opracovaného hrubozrnného pískovce.
Původ sochy knížete Václava v podobě legendárního vinaře neznáme, můžeme se jen domnívat, že pochází z Benátek nad Jizerou z dílny Františka Adámka, žáka slavného Matyáše Brauna. Socha je na formu braunovského stylu bohatá.
Pro značné poškození byla socha z podstavce sňata, dlouhou dobu umístěna na dvoře č.p.16 u místního učitele pana Františka Hyky. Od 26.9.1977 je umístěna v galerii Regionálního muzea v Mělníce jako dar MNV Dřísy. Na její místo byl upevněn kovový kříž z hrobu po knězi Zdražilovi ze hřbitova ve Staré Boleslavi, (osazen cca v roce 1995). Na starých fotografiích je vidět oplocení podstavce, zhotovené z betonových tvarovaných dílů. Tento plot byl zhotoven pravděpodobně v době obnovy r. 1929. Odstraněn byl kolem roku 1994. Z počátku 90.let 20.století dalo muzeum zhotovit kopii sochy z umělého kamene na bázi epoxidové pryskyřice a darovalo ji obci. Ta je od té doby umístěna v obřadní síni Obecního úřadu Dřísy.
V červenci 2016 byly započaty restaurátorské práce na obnově této památky za finančního přispění Středočeského kraje.
1. května 2017 byla slavnostně odhalena kopie sochy z přírodního kamene, který se svou strukturou a barevností blíží materiálu původní sochy. Autory jsou manželé Tereza a Pavel Korbelovi.
Tato památka je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek. Je svým tématem v Čechách jedinečná a plně se váže na místní historii. Cílem obce bylo obnovení kontinuity historické cesty k Svatováclavské vinici, od sochy sv.Václava kolem výklenkové kapličky sv.Ludmily až k barokní kapli Stětí sv. Jana Křtitele.
Výklenková kaple sv. Ludmily
Polní výklenková kaplička kněžny Ludmily, zakladatelky první vinice v Čechách na úbočí vrchu Cecemín, je zřejmě dílem místních řemeslníků. Je barokně profilovaná, po stranách výklenku jsou voluty, kaple je završena půlkruhovou korunní profilovanou římsou. Střecha je opatřena prejzy a na vrcholu jsou tři čučky.
O původu této kapličky nemáme žádné dochované zprávy. Zachovala se pouze informace, že ve výklenku byla umístěna freska – obraz kněžny Ludmily, pravděpodobně od Kramolína z dob jeho prací na výzdobě kaple „Stětí sv. Jana Křtitele“ na vinici. Její existenci zjistil restaurátor fresek roku 1949. Kapitulní nadlesní Stanislav Pech zanechal zprávu, že ještě v osmdesátých letech 19. století bývala ve výklenku kapličky dřevěná soška kněžny Ludmily. Nebyla zde již po první světové válce, proto byla nahrazena obrazem (barvotisk). Kaplička stojí na vyvýšeném místě na zbytku původního terénu. Koncem 20. století zde byl umístěn obraz sv.Ludmily (akryl na dřevě), který byl v roce 2010 přemalován.
U této kapličky se spojují již zmíněné historické poutní cesty od sochy sv.Václava a od křížku - božích muk, dále pak cesta pokračuje k barokní kapli Stětí sv.Jana Křtitele u Svatováclavské vinice.
V roce 2016 ji obec nechala zrestaurovat manželi Terezou a Pavlem Korbelovými za pomoci dotace z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Kaple Stětí sv. Jana Křtitele
Kaple je menší věžovitá stavba osmibokého půdorysu. Je přikrytá mansardovou střechou s lucernovitou věžičkou, v níž byl umístěn zvonek. Věžička je ukončena pozlaceným jablkem s dvojramenným křížem. Dle některých detailů stavby lze usuzovat, že byla postavena podle návrhu slavného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Dle doložených dokladů dal kapli ve vinici v úbočí vrchu Cecemín postavit staroboleslavský děkan Jan Frik v roce 1729 a nechal ji vysvětit svátku “Stětí sv. Jana Křtitele“, svého patrona. V roce 1770 kapli vymaloval freskami barokní malíř Josef Kramolín výjevy ze života sv. Jana, jimž dominuje iluzivní oltář s kresbou křtu Ježíše. Po roce 1800 byla kaple natolik ve špatném stavu, že v ní sloužit bohoslužby bylo spojeno s nebezpečím. Neměla ani rámy oken. Opravy se ujal děkan Hirnle svým nákladem v době stavby školy r. 1821. Poškozené fresky Josefa Kramolína byly zabíleny včetně oltářní fresky představující Ježíšův křest. Náhradou za oltářní fresku byl nad oltář pověšen nový obraz, olejomalba na plátně, představující stětí sv. Jana Křtitele, k tomu účelu objednaný v Praze. Kaple dostala nové dveře a do oken žaluziové vnější okenice. Další opravy byly provedeny v létech 1854 až 1856. Pracoval zde pražský malíř Anděl. Odkryl oltářní fresku a některé detaily obrazu zjednodušil. Dosavadní obraz představující splněné přání Herodiady byl pověšen nade dveře. Oprava v roce 1949 byla věnována freskám. Oprav se ujala svým nákladem kolej Redemptoristů ze Staré Boleslavi. Torsa zabílených fresek byla opět odkryta, opravena, z části doplněna malířem a restaurátorem Václavem Nováčkem. Oltářní freska byla zbavena přimalovaných částí malíře Anděla a byla vrácena do své původní krásy a byl zde objeven Kramolínův podpis. Z ostatních fresek se z velké části zachovala freska Boží trojice na stropě.
Kaple byla roku 1958 vyhlášena národní kulturní památkou. V nedávné minulosti zde proběhly náročné restaurátorské práce, které byly dokončeny v roce 2002, kdy byla kaple opět vysvěcena.
V současné době zde probíhají pravidelné bohoslužby.
Tip na výlet
Cecemín leží na modré turistické značce a je příjemným místem na výlety, pěšky i na kole. Nedaleko odsud leží Konětopy a Lhota se zatopenými pískovnami, kde se lze v létě skvěle osvěžit. Můžete se podívat na vinici a pokračovat na jih k Labi. Anebo se jen tak potulovat v borovém hájku, vyšplhat na kopec a podívat se do kraje. Můžete také lenošit a odpočívat v nově vysázeném historickém švestkovém sadu, dívat se na nebe a představovat si, jak se kněžna Ludmila procházela po svých vinohradech.
