Dětmarovice

Dětmarovice se nacházejí na Ostravsku u státní hranice s Polskem a sousedí s městy Karviná a Orlová. Leží v nadmořské výšce 214 – 234 metrů a mají rozlohu 1376 ha. Správní území obce tvoří dvě katastrální území, a to Dětmarovice a mnohem menší Koukolná, která se stala součástí Dětmarovic ve druhé polovině 19. století. Známy jsou také místní části Glembovec, Zálesí a Olmovec. Katastr obce je vklíněn do zářezu zvlněné pahorkatiny, jíž si prodrala cestu řeka Olše. Severní část je průmyslová, největším závodem je tepelná Elektrárna Dětmarovice, která je součástí akciové společnosti ČEZ. Svým výkonem 800 MW je největší elektrárnou na Moravě. Výstavba proběhla v letech 1971 – 76, dodává jak elektrickou energii, tak i teplo. Koncem dvacátého století prošla rozsáhlým ekologickým programem, od 1. 9. 1998 je plně odsířena. Obec leží na významné železniční trati Bohumín – Žilina s odbočkou do Petrovic u Karviné a dále do Polska. První písemná zmínka o Dětmarovicích sahá do roku 1305. V první době patřila obec do majetku těšínských knížat, později se zde vystřídalo několik významných panských rodů, z nichž poslední a nejznámější byl rod uhlobaronů Larischů. Jednou z dominant obce je římskokatolický kostel sv. Maří Magdalény. Byl postaven v letech 1869 – 70 na místě původního dřevěného kostelíku. Je jednolodní, v novorománském slohu, vyzdoben nástropními malbami z roku 1958 znázorňujícími výjevy z bible od akademického malíře Josefa Drhy. Něbrojova kaple byla postavena v roce 1860. Je pojmenována po dětmarovickém fojtovi z devatenáctého století, který byl uznáván pro své zásluhy na dobrém vedení obce. Dle dochovaných historických materiálů se kaple nachází v blízkosti pohřebiště z třicetileté války. Je však opředena i několika legendami.